1717 Dr. Fridrich Hoffmann

Osobní lékař pruského krále, Dr. Fridrich Hoffmann, nalézá v roce 1717 v Sedleci u Mostu hořkosolné studnice. V roce 1725 rozesílá po evropských šlechtických dvorech spis o nově nalezených hořkosolných očistných pramenech. Ty se okamžitě začínají používat v lázních Teplice a hořkosolná pitná kúra se stává vyhledávanou procedurou. Tyto zdroje nahrazují vytěžené zdroje v Epsomu a hořká sůl (síran hořečnatý) získává druhé jméno: "Sedlecká sůl"

1733 Selská těžba

V těchto letech počala selská těžba hořkých pramenů nedaleko Zaječic. Každý majitel pozemků zkoušel zbudovat studnice a vytěženou vodu prodávat. Pravá hořká voda se však nacházela pouze na určitých místech.

1780 Hořkosolné kúry lákají návštěvníky

Zaječická je známá jako nejčistší hořkosolný pramen a její sláva se začíná šířit po celém světě. (Anglicky mluvícím se lépe vyslovuje SEDLITZ, podle obce Sedlec). Zaječická stojí u samého zrodu českého lázeňství a užívá se v lázních Karlovy Vary a Teplice. (Carlsbade und Töplitz)
Zaječická hořká voda stojí u samého zrodu českého lázeňství a užívá se v lázních Karlovy Vary a Teplice. (Carlsbade und Töplitz)

1781 Zaječická u zrodu českého lázeňství

Oba lázeňské prameny stáčené v Lobkowiczském ředitelství zřídel získávají celoevropské uznání.
Zaječická hořká voda stojí u samého zrodu českého lázeňství a užívá se v lázních Karlovy Vary a Teplice. (Carlsbade und Töplitz)

1810 Goethe navštěvuje oblasti na Mostecku

Slavný básník a geolog Johann Wolfgang von Goethe během svých návštěv v Čechách obdivoval přírodní léčivé prameny z oblasti kolem Bíliny a Mostu.
Zaječická hořká voda stojí u samého zrodu českého lázeňství a užívá se v lázních Karlovy Vary a Teplice. (Carlsbade und Töplitz)

1823 Napodobenina "Sedlecké prášky"

Zaječická hořká voda se stala vzorem pro světovou farmacii a výrobci hromadně nazývají své preparáty po Zaječické hořké vodě (Seidlitz). Balneologové vyspělých zemí protestují a upozorňují na vyjímečné kvality Zaječické hořké vody.

1831 Múzea království Českého

V prvních národně obrozeneckých publikacích je Zaječická voda již přiřazena k bohatství Českého národa. Již tehdy je Zaječická "wůbec w celé Ewropě známá k potřebě lékařské se rozwáží".

1850 Nová stáčírna

Nová stáčírna a rozesílková budova v Bílině je připravena na přivedení technické novinky, železnice. Je vypsáno národní provolání ku zřízení Železné dráhy Pražsko-Duchcovské.

1853 Das Saidschitzer Bitterwasser publikace

Josef Löschner, budoucí osobní lékař rakousko-uherského panovníka Franze Josefa 1. vydává publikaci Das Saidschitzer Bitterwasser

1874 Železnice Pražsko-Duchcovská

Po vybudování železniční nakládky v předstihu několika let byla v roce 1874 napojena stanice Lobkovického průmyslového ředitelství zřídel na železniční síť Pražsko-Duchcovské dráhy a posléze Teplicko-Ústecké dráhy. Wikipedia
Zaječická hořká voda stojí u samého zrodu českého lázeňství a užívá se v lázních Karlovy Vary a Teplice. (Carlsbade und Töplitz)

1880 Laboratorium Zaječice

Laboratorium Zaječická systematicky zdokonaluje jímání v hořkosolném pásmu a strává se světově uznávaným léčivem. Jako Saidschitzer Bitterwasser je zapsána ve všech světových encyklopediích jako věc známá po celém civilizovaném světě.
Zaječická hořká voda stojí u samého zrodu českého lázeňství a užívá se v lázních Karlovy Vary a Teplice. (Carlsbade und Töplitz)

1889 J. Jacob Berzelius

Jöns Jacob Berzelius významný švédský chemik provadí analýzy Zaječické hořké vody, jedná se o první podrobnou chemickou analýzu v Evropě.
Zaječická hořká voda stojí u samého zrodu českého lázeňství a užívá se v lázních Karlovy Vary a Teplice. (Carlsbade und Töplitz)

1890 Berzeliova práce učiní Bílinské vody fenomenálně populární ve Skandinávii

Díky osobní popularitě Berzelia v rodném Švédsku a jeho rozsáhlé publikační činnosti se ve Skandinávii stává Zaječická hořká a Bílinská kyselka téměř společenskou povinností. Používá se německý název Saidschitzer.
Zaječická hořká voda stojí u samého zrodu českého lázeňství a užívá se v lázních Karlovy Vary a Teplice. (Carlsbade und Töplitz)

2013 Oblíbená v Číně

Vzhledem ke svému pronikavému účinku Zaječická hořká voda získává velkou popularitu v Číně. Reprezentuje české lázeňství spolu s Bílinskou kyselkou.
Zaječická hořká voda stojí u samého zrodu českého lázeňství a užívá se v lázních Karlovy Vary a Teplice. (Carlsbade und Töplitz)

2013 Konference vodní kultury v Pekingu

Zaječická hořká voda jako hlavní hvězda evropských přírodních léčivých zdrojů na konferenci vodní kultury v Pekingu.
Zaječická hořká voda stojí u samého zrodu českého lázeňství a užívá se v lázních Karlovy Vary a Teplice. (Carlsbade und Töplitz)

Zajímavosti

Saidlitz Powders

V průběhu 19. století zaplavily svět padělky a napodobeniny produktů knížecí Lobkowické stáčírny. Ty byly pro své blahodárné účinky dostatečně známé po celém světě. Proto se pouhým odkazováním na tyto osvědčené značky vzbuzoval v klientech výrobců farmacie pocit zaručené kvality. Toto je i příběh Sedleckých prášků (Seidlitz Powders), které svým názvem odkazovali na Zaječickou hořkou vodu, známější u anglicky hovořících národu spíše pod jejím snáze vyslovitelným a napsatelným názvem Sedlecká voda (SEDLITZ Wasser).